Když jsem přišel do Vršovic
1.
Když jsem přišel do Vršovíc na posvícení,
na posvícení, na posvícení,
potkal jsem tam hezkou holku, líbila se mi,
ona byla celá bíla, ona se mi líbila,
ona byla celá bíla, ona se mi líbila.
Má roztobila Maruško, vem mě sebou na lůžko,
má roztobilá Maruško, vem mě sebou spát.
2.
Když já tančím se svou Barčou, musím místo mít,
musím místo mít, musím místo mít,
kdyby do nás někdo vrazil, oknem by vylít,
kdyby do nás někdo vrazil, řeknu pozor, pomalu,
jak vykasám jeden rukáv, pryč je všecko ze sálu.
3.
A když ráno slunko vyjde nad Vršovice,
nad Vršovice, nad Vršovice,
tu se nám chce pít a tančit s Barčou nejvíce,
tu se nám chce pít a tančit, lidi se nás neleknou,
věděj, že se chystáme zas se svou Barčou na pěknou.
4.
Přitom naše láska nespí, neb je velká moc,
neb je velká moc, neb je velká moc,
po tanci se venku sejdem kolikrát za noc,
po tanci se venku sejdem, vždy jsem rád té náhodě,
láska přece jak divadlo nejlepší je v přírodě.
