Jednoho večera luna jasná byla
1.
Jednoho večera luna jasná byla,
[:vyjdu si do polí, kráčím podle rolí,
až na okraj lesa.:]
2.
V lese bylo ticho, jen ta sova houká,
[:zahouká poprvý, zahouká podruhý,
srnec z houští letí.:]
3.
Strhnu pušku k líci, prst mám na spouštnici,
[:hvízdnu na dva prsty, srnec ještě větří,
nic zlého netuší.:]
4.
Lesem zahřmí rána jak první hrom zjara,
[:srnec leží v krvi, počkám ještě chvíli,
šup sním pak na záda.:]
5.
Jdu s ním přes lučiny do naší dědiny,
[:v cestu se mi staví, dva neznámí páni,
co to za znamení.:]
6.
Zavěsím ručnici, srnce pod pod kopici,
[:patrony do kapsy, všechno jak se patří,
jdu proti myslivci.:]
7.
A vy milí páni, co vy tu děláte,
[:pole neoráte, vždyť je tu nemáte,
co vy tu děláte.:]
8.
My jsme ti myslivci z knížecího panství,
[:čekáme na fořta, šel někam do lesa,
stále se nevrací.:]
9.
Šel tudy nedávno, šel tady napravo,
[:mířil ku vesnici, sedí tam v hostinci,
při plné sklenici.:]
10.
Konečně už přeci odešli myslivci,
[:to jsem si vám oddech, srnečka na zádech,
kráčím ku vesnici.:]